Darování starých věcí second handu může být ošemetné, ale myšlenkou je, že vaše věci dostanou druhý život. Po darování budou převedeny na nového majitele. Ale jak tyto věci připravit k opětovnému použití?
26 Valencia v San Franciscu je skromný třípatrový sklad, který dříve sloužil jako stará továrna na boty. Nyní se zde třídí nekonečné dary Armádě spásy a uvnitř je to jako malé město.
„Teď jsme na vykládací ploše,“ říká mi Cindy Englerová, manažerka pro styk s veřejností Armády spásy. Viděli jsme přívěsy plné pytlů na odpadky, krabic, luceren, zatoulaných plyšových zvířátek – věci se stále přivážely a všude byl hluk.
„Takže toto je první krok,“ řekla. „Sundá se to z nákladního auta a pak se to třídí podle toho, do které části budovy to míří k dalšímu třídění.“
S Englerem jsme se vydali do hlubin tohoto obrovského třípatrového skladu. Všude, kam jdete, někdo třídí dary do stovek plastových strojů. Každá část skladu má svůj vlastní charakter: je zde knihovna s pěti místnostmi a 6 metrů vysokými policemi, místo, kde se matrace pečou v obří peci, aby se zajistilo, že budou bezpečné pro další prodej, a místo na uložení drobností.
Engler prošla kolem jednoho z vozíků. „Figurky, plyšové hračky, košíky, nikdy nevíte, co se tu děje,“ zvolá.
„Pravděpodobně to přišlo včera,“ řekl Engler, když jsme míjeli lidi, kteří se prohrabávali hromadami oblečení.
„Dnes ráno jsme je roztřídili pro zítřejší regály,“ dodal Engler, „denně zpracováváme 12 000 kusů oděvů.“
Oblečení, které se nedaří prodat, se vkládá do lisů. Lis je obrovský lis, který veškeré neprodejné oblečení rozemele na kostky o velikosti postele. Engler se podíval na hmotnost jednoho z pytlů: „Tento váží 1 118 liber.“
Balík bude poté prodán dalším osobám, které ho pravděpodobně použijí například k vycpávání koberců.
„Takže i roztrhané a poškozené předměty mají život,“ řekl mi Engler. „Některé věci dotáhneme až sem. Vážíme si každého daru.“
Budova se stále staví, vypadá jako labyrint. Je tam kuchyně, kaple a Engler mi říkal, že tu dříve bývala bowlingová dráha. Najednou zazvonil zvonek – byl čas večeře.
Není to jen sklad, je to také dům. Práce ve skladu je součástí rehabilitačního programu Armády spásy pro drogově závislé a alkoholiky. Účastníci zde žijí, pracují a podstupují léčbu šest měsíců. Engler mi řekl, že je zde 112 mužů, kteří jedí tři jídla denně.
Program je zdarma a financován ze zisků obchodu naproti. Každý člen má práci na plný úvazek, individuální a skupinové poradenství a velkou částí toho je spiritualita. Armáda spásy se odvolává na paragraf 501c3 a označuje se za „evangelickou část Univerzální křesťanské církve“.
„Nepřemýšlíte moc o tom, co se stalo v minulosti,“ řekl. „Můžete se dívat do budoucnosti a pracovat na svých cílech. Potřebuji mít ve svém životě Boha, musím se znovu naučit pracovat a toto místo mě to naučilo.“
Přejdu přes ulici do obchodu. Věci, které kdysi patřily někomu jinému, se teď zdají být moje. Prohlédl jsem si kravatové šátky a v oddělení nábytku našel staré piano. Nakonec jsem v obchodě s nádobím našel opravdu pěkný talíř za 1,39 dolaru. Rozhodl jsem se ho koupit.
Tenhle talíř prošel mnoha rukama, než skončil v mé tašce. Dalo by se říct, že v armádě. Kdo ví, jestli ho nezlomím, třeba se tu ocitne znovu.
Čas zveřejnění: 21. července 2023